Je to příběh lásky nebo zotročení?
V roce 1789 v Paříži, v houstnoucí předrevoluční atmosféře, vznikla osobní, ale velmi zásadní dohoda. Sally Hemingsová slíbila, že ze země, v níž byla formálně svobodná, a kde jedinkrát ve svém životě dostávala plat, odejde zpět do Charlottesville ve Virginii a znovu se stane otrokyní. Výměnou za návrat bude její bezpečí a svoboda jejích dětí poté, co dosáhnou plnoletosti.
Strany, které dohodu uzavírali, byli nejen z dnešního pohledu značně nevyvážené. Jednu tvořila šestnáctiletá těhotná dívka, která se narodila jako otrokyně a neuměla číst ani psát. Na druhé straně byl o třicet let starší vdovec, který Sally v Americe vlastnil.
Byl to spoluautor Deklarace nezávislosti a příští třetí prezident Spojených států amerických, Thomas Jefferson.
dýhou Allena doprovázejí temné stíny zneužívání
Čtěte
„Toto je bolestivý a komplikovaný americký příběh. Thomas Jefferson byl jedním z našich nejdůležitějších otců zakladatelů, ale zároveň doživotní majitel otroků, který Sally Hemingsovú a jejich společné děti vlastnil, „uvádí bez příkras dokument, který vydalo muzeum Monticello.
To v roce 2018 otevřelo v Jeffersonově sídle i výstavu věnovanou stovkám zotročených lidí, kteří v sídle Monticello během Jeffersonova života žili.
„Sally Hemingsová by dnes měla být známa nejen jako Jeffersonova konkubína, ale i jako otrokyně, která v 16-ti letech jednala s jedním z nejmocnějších mužů národa, aby zlepšila své postavení a dosáhla svobodu svých dětí,“ uvádí na svých stránkách muzeum.
K Jeffersonově cti slouží, že svá slova dodržel.
